Časté otázky

Částečně poškozené kupony Vám budou vyměněny. Kupony zašlete s žádostí o výměnu poštou na adresu Le Cheque Dejeuner s.r.o., klientské oddělení, Zelený pruh 1560/99, 140 00 Praha 4.

Ano lze, vynaložené náklady však nelze uplatnit jako daňově uznatelné náklady.

V případě, že při vytržení nebyl poškozen čárový kód, jídelní kupon je stále platný. Pokud vytržením došlo k poškození čárového kódu, stravenku nám zašlete v obálce spolu s průvodním dopisem s žádostí o výměnu na adresu: Le Cheque Dejeuner, Klientské oddělení, Zelený pruh 1560/99, 140 00 Praha 4. Nezapomeňte uvést svou adresu, na kterou Vám vyměněný kupon zašleme.

Tato problematika je řešena ustanovením článku 4, bod 4.2. Smlouvy o zajištění odběru příslušného druhu kuponu Cheque Dejeuner(Jídelní kupony, Dárkové kupony Cadhoc, UNIŠEK, Šek dovolená a UNIŠEK+). Dle tohoto ustanovení má klient (zaměstnavatel) právo vrátit a vyfakturovat nespotřebované kupony zprostředkovateli (společnosti Le Cheque Dejeuner, s.r.o.) do 20. ledna roku následujícího po roce, ve kterém kupony platily, avšak bez provize a DPH. Z uvedeného vyplývá, že sám zaměstnanec tuto možnost nemá a v případě, že mu po skončení platnosti kuponů nějaké zůstanou, musí věc řešit prostřednictvím zaměstnavatele.

Právní předpisy tuto situaci přímo neřeší, musíme proto vycházet pouze z právní úpravy zákona č. 568/1992 Sb. o daních z příjmů v platném znění. Zaměstnavatel poskytuje stravenky svým zaměstnancům tam, kde není schopen zajistit stravování v závodní jídelně a stravenka je vlastně poukázkou na jedno hlavní jídlo během pracovní směny. Jde tedy o příspěvek zaměstnavatele na závodní stravování zaměstnanci. Z pohledu zaměstnance je tento příspěvek osvobozen od daně z příjmu za předpokladu, že jde o nepeněžní plnění. V případě, že by zaměstnavatel poskytoval svým zaměstnancům příspěvek v peněžní formě, museli by z tohoto příspěvku zaplatit daň z příjmu. Stravenku tedy nelze proměňovat za peníze bez daňových důsledků. Na druhé straně ve vztahu zákazník a prodejna by v případě, že prodejna na nevyčerpanou hodnotu nevrátí peníze, docházelo na straně prodejny k bezdůvodnému obohacování. Jednoznačně odpovědět na shora uvedenou otázku tedy není jednoduché. Podle našeho názoru, správným řešením je vyčerpání celé hodnoty stravenky na jedno hlavní jídlo. Zákazník by však měl být viditelně informován ještě před uskutečněním nákupu o tom, že musí vyčerpat stravenku v plné výši.

Není v právních předpisech přímo upraveno. Ministerstvem financí bývá vykládáno, že 1 stravenka = 1 hlavní jídlo. Obchody v rámci zamezení zneužívání stravenek ve většině případů akceptují maximálně 5 stravenek na jeden nákup.

Hodnota stravenky není žádným předpisem omezena, záleží na možnostech zaměstnavatele. Příspěvek poskytnutý nad rámec povolených limitů však nelze uplatnit jako daňově uznatelný náklad.

Poskytnutí stravenky v tomto případě není zakázáno, zaměstnavatel však v žádném případě nemůže takto poskytnutý příspěvek na závodní stravování uplatnit jako daňově uznatelný náklad. Ustanovení §24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona č.586/1992 Sb. o daních z příjmů umožňuje zahrnout do daňově uznatelných nákladů příspěvek na závodní stravování v zákonem stanovené výši pouze na jedno hlavní jídlo v průběhu pracovní směny. Nezbytnou podmínkou je tedy účast na pracovní směně.

Náhrady při vyslání zaměstnance na pracovní cestu jsou upraveny zákonem č. 119/1992 Sb. o cestovních náhradách. Podle tohoto zákona má zaměstnanec vyslaný na pracovní cestu, která trvá déle jak 5 hodin, ze zákona nárok na stravné, zaměstnavatel má tedy povinnost stravné uhradit. Protože jde o zákonný nárok zaměstnance, nemá zaměstnavatel na výběr mezi stravným a stravenkou a je povinen hradit stravné.